|
|
Černá. (Vybrané případy fenoménu ve výtvarném umění, kultuře a jejich možnosti v edukaci)
Pfeiffer, Jan ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Havlík, Vladimír (oponent) ; Vartecká, Anna (oponent)
Univerzita Karlova Pedagogická fakulta DISERTAČNÍ PRÁCE Černá. (Vybrané případy fenoménu ve výtvarném umění, kultuře a jejich možnosti v edukaci) MgA. Jan Pfeiffer 2023 Abstrakt Předmětem této práce je černá neboli označení pro barvu. Je to ale také výtvarný koncept a výrazový prostředek. Předmětem mého zájmu jsou tedy vybrané případy fenoménu černá ve výtvarném umění, kultuře a jejich možnosti v edukaci. Černou chápu jako fenomén, který zkoumám prostřednictvím vlastní výtvarné tvorby. V jejím průběhu si kladu otázky, jako např.: jaké podněty nám černá dává a jak je provázána s naším sociokulturním pozadím a jeho vnímáním. Ptám se také současných umělců, pracujících vědomě či nevědomě s černou, co jim v práci černá umožňuje a jak je pro ně nosná, zda je pro ně klíčová. Mým záměrem je otevření nových pohledů na téma černé a jejího propojení s denním životem, schopnost zacházet s tímto fenoménem jako s vědomým gestem, názorem - odlišení rozdílného užití černé v různých kontextech. Zkoumám rovněž možnosti uvažování ověřené v rozdílných kontextech, které by byly inspirativní pro pedagogickou práci. Výzkumný model využívá kombinaci několika metod, a to metodologií kvalitativního výzkumu vztaženého k praxi umělecké tvorby, respektive kombinace jejich přístupů. Výraznou inspirací pro mě jsou zejména...
|
|
|
Přístavní terminál Brno
Liška, Zdeněk ; Teplý, Vladimír (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce)
Tématem zadání tohoto projektu bylo vytvořit objekt sloužící pro rekreačně sportovní účely na Brněnské přehradě. Navrhovaná budova obsahuje následující části: zázemí pro zaměstnance Dopravního podniku města Brna, přístaviště, informační centrum s prodejem lístků, restauraci a provoz rychlého občerstvení a hygienické zařízení pro návštěvníky. Stavební parcela je vymezena stávajícím parkovištěm, přístupovou komunikací k parkovišti, prodejnou lodních lístků a stávající budovou jachtařského klubu. Organický tvar budovy komponuje s okolním terénem parcely. Budova je z východní strany zcela zasazena do mírně svažitého terénu. Zalomené plochy prosklených fasád na jihozápadní straně reagují na výběžkovitý tvar parcely vůči přehradnímu jezeru. Jednotlivé prvky abstrahují prvky výletní lodi. Objekt je podélného charakteru. Zešikmené dřevěné plochy symbolizují nástupní molo lodi,tedy na střechu. Po té se mohou lidé volně procházet, či kochat se pohledem na přehradu a její okolí. Na nástupní šikmině ze severní strany je velký průhled do venkovního posezení restaurace. V zimě tyto plochy mohou sloužit dětem jako bobová dráha. Na pochozí střechu navazuje chodník z ulice Přístavní. Jednotlivé vstupy do budovy jsou situovány na západ. Zásobování restaurace bude zajištěno dodávkou přijíždějící po komunikaci ul. Přístavní. Budova je členěna na 2 funkční celky – restaurace a přístavní terminál. Vnitřní prostor vychází z koncepce Planu Libre. Odbytový prostor restaurace plynule přechází do čekárny cestujících. Uprostřed tohoto otevřeného prostoru je umístěno schodiště, které spojuje první nadzemní podlaží s druhým nadzemním podlažím a zároveň je zde schodiště, které vede do suterénu. Imobilní či méně zdatní lidé se do jednotlivých podlaží dostanou výtahem,které je rovněž umístěno v tomto centrálním prostoru. Z druhého nadzemního podlaží je možnost jít na pochozí střechu.
|
|
|
There's black and white, day and night, good and evil, yin and yang. It all just balances itself out.
Ilič, Risto ; Kořínková, Jana (oponent) ; Mazanec, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce s názvem “There’s Black and White, Day and Night, Good and Evil, Ying and Yang” navazuje na tříletou existenci kolektivu “Ugly Brno” a jeho tvorbu, která vychází ze stále aktuálního, místního fenoménu redesignování reklamních poutačů, bannerů a štítů v rámci výloh brněnských (malo)prodejců, sídlících v centru města. Konkrétně se zaměřuje na nově se objevující designy, kombinující černou a bílou barvu. Výstupem této bakalářské práce je video – fiktivní interview, ve kterém jsou Černá a Bílá personifikovány jako dvě sebevědomé, excentrické osobnosti, kvazi-experti dnešní vizuální kultury a ultimátní garanti vkusu, kteří si podmanili město Brno svými realizacemi. Cílem práce je rozkrýt mytologii za oblíbeností černobílé kombinace v kontextu vizuální kultury, konkrétně v grafickém designu, a její souvislost s problematikou gentrifikace a kapitalismu. Dalším cílem je vytvořit pomocí sarkasmu a ironie reflexi kultury, jejíž hodnotami je elitářství, workoholismus, perfekcionismus, přehlížení alternativ a důraz na efektivitu. Čím to, že právě v takové kultuře dosahuje černobílost větší popularity než kdy jindy v minulosti?
|
|
|
Exprese lncRNA MIAT v nádorových buňkách
Jursová, Pavlína ; Eckschlager, Tomáš (vedoucí práce) ; Sztacho, Martin (oponent)
V mnoha případech bylo prokázáno, že lncRNA jsou významnými regulátory genové exprese a tudíž jsou často zapojeny do různých biologických funkcí a patologických procesů včetně nádorového onemocnění. MIAT (myocardial infarction associated transcript) je jednou z dlouhých nekódujících RNA, která byla poprvé identifikována v roce 2006 a původně izolována jako hlavní gen zapojující se do infarktu myokardu. Tato lncRNA se významně zapojuje do vývoje několika dalších onemocnění jako je například diabetická retinopatie, schizofrenie či mikrovaskulární dysfunkce. Ovšem MIAT byla identifikována také v mnoha maligních nádorech jako karcinogenní regulátor. Několik studií již publikovalo, že umlčením MIAT lze docílit snížení buněčné životaschopnosti, proliferace a schopnosti invaze a současně podpořit buněčnou senescenci a apoptózu nádorových buněk. Proto je považována za potenciální biomarker a terapeutický cíl u nádorových onemocnění. MIAT se zapojuje do buněčných procesů různými mechanismy. Je schopna regulovat alternativní sestřih, genovou expresi či fungovat mechanismem ceRNA a ovlivňovat tak biologické procesy související se vznikem nádorů. Součástí této práce bylo i vyšetření relativní exprese MIAT v buněčných liniích Ewingova sarkomu, kde byla zjištěna vyšší exprese.
|
|
|
There's black and white, day and night, good and evil, yin and yang. It all just balances itself out.
Ilič, Risto ; Kořínková, Jana (oponent) ; Mazanec, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce s názvem “There’s Black and White, Day and Night, Good and Evil, Ying and Yang” navazuje na tříletou existenci kolektivu “Ugly Brno” a jeho tvorbu, která vychází ze stále aktuálního, místního fenoménu redesignování reklamních poutačů, bannerů a štítů v rámci výloh brněnských (malo)prodejců, sídlících v centru města. Konkrétně se zaměřuje na nově se objevující designy, kombinující černou a bílou barvu. Výstupem této bakalářské práce je video – fiktivní interview, ve kterém jsou Černá a Bílá personifikovány jako dvě sebevědomé, excentrické osobnosti, kvazi-experti dnešní vizuální kultury a ultimátní garanti vkusu, kteří si podmanili město Brno svými realizacemi. Cílem práce je rozkrýt mytologii za oblíbeností černobílé kombinace v kontextu vizuální kultury, konkrétně v grafickém designu, a její souvislost s problematikou gentrifikace a kapitalismu. Dalším cílem je vytvořit pomocí sarkasmu a ironie reflexi kultury, jejíž hodnotami je elitářství, workoholismus, perfekcionismus, přehlížení alternativ a důraz na efektivitu. Čím to, že právě v takové kultuře dosahuje černobílost větší popularity než kdy jindy v minulosti?
|
|
|
Zpráva z ichtyologického průzkumu Černé
Blabolil, Petr
Díky povolení Jihočeského územního svazu Českého rybářského svazu, z.s. značky 447/20 ze dne 5. května 2020 byl proveden orientační průzkum ichtyofauny říčky Černé u stanice Dálava v termínu 15. července 2020 jehož výsledky jsou prezentovány ve zprávě.
|
|
|
Černá není jen černá
JANŮ, Barbora
Bakalářská práce bude mít dvě části - v teoretické části podá informaci o osobnosti Francisca de Goyi, jeho "černých malbách" a stručně prostuduje jeho grafické dílo. Dále se bude zabývat grafickými technikami hlubotisku, vycházejíc s klasických technologií. Udělá přehled materiálů papír, nástroje, a možnosti matric. V praktické části naváže na své zkoumání a k obhajobě předloží autorskou knihu sestavenou z originálních tisků černých ploch v různých hlubotiskových technikách.
|
|
| |
|
|
Přístavní terminál Brno
Liška, Zdeněk ; Teplý, Vladimír (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce)
Tématem zadání tohoto projektu bylo vytvořit objekt sloužící pro rekreačně sportovní účely na Brněnské přehradě. Navrhovaná budova obsahuje následující části: zázemí pro zaměstnance Dopravního podniku města Brna, přístaviště, informační centrum s prodejem lístků, restauraci a provoz rychlého občerstvení a hygienické zařízení pro návštěvníky. Stavební parcela je vymezena stávajícím parkovištěm, přístupovou komunikací k parkovišti, prodejnou lodních lístků a stávající budovou jachtařského klubu. Organický tvar budovy komponuje s okolním terénem parcely. Budova je z východní strany zcela zasazena do mírně svažitého terénu. Zalomené plochy prosklených fasád na jihozápadní straně reagují na výběžkovitý tvar parcely vůči přehradnímu jezeru. Jednotlivé prvky abstrahují prvky výletní lodi. Objekt je podélného charakteru. Zešikmené dřevěné plochy symbolizují nástupní molo lodi,tedy na střechu. Po té se mohou lidé volně procházet, či kochat se pohledem na přehradu a její okolí. Na nástupní šikmině ze severní strany je velký průhled do venkovního posezení restaurace. V zimě tyto plochy mohou sloužit dětem jako bobová dráha. Na pochozí střechu navazuje chodník z ulice Přístavní. Jednotlivé vstupy do budovy jsou situovány na západ. Zásobování restaurace bude zajištěno dodávkou přijíždějící po komunikaci ul. Přístavní. Budova je členěna na 2 funkční celky – restaurace a přístavní terminál. Vnitřní prostor vychází z koncepce Planu Libre. Odbytový prostor restaurace plynule přechází do čekárny cestujících. Uprostřed tohoto otevřeného prostoru je umístěno schodiště, které spojuje první nadzemní podlaží s druhým nadzemním podlažím a zároveň je zde schodiště, které vede do suterénu. Imobilní či méně zdatní lidé se do jednotlivých podlaží dostanou výtahem,které je rovněž umístěno v tomto centrálním prostoru. Z druhého nadzemního podlaží je možnost jít na pochozí střechu.
|
|
|
Proměny rodného kraje Adalberta Stiftera od roku 1945 po dnešek
HENDRYCH, Jiří
Předmětem této diplomové práce je popis proměn kraje Adalberta Stiftera od roku 1945 do současnosti. Proměnami není myšlena pouze fyzická transformace krajiny a obcí, ale také změny v oblasti kulturního a společenského života, přičemž zastoupeno je také ekologické, ekonomické, demografické a sociologické hledisko. Regionálně je práce vymezena pěti nejvýznamnějšími současnými obcemi regionu {--} Horní Planou (Oberplan), Černou v Pošumaví (Schwarzbach), Frymburkem (Friedberg), Lipnem nad Vltavou (Lippen) a Přední Výtoní (Herrauffl). Ostatní místa a obce Stifterova rodného kraje, který je dnes znám jako Lipensko, jsou kvůli rozsahu práce zmíněny minimálně. První část připomíná nejslavnějšího rodáka Adalberta Stiftera. Zvláštní pozornost je věnována především vztahu umělce k rodnému kraji, vyzdviženy jsou především Stifterovy humánní evropanské postoje. Druhá část je věnována odsunu místních sudetských Němců po konci druhé světové války a situaci v kraji do roku 1948. Třetí je velmi krátká, popisuje období, po roce 1948 a časově se částečně kryje s následující kapitolou, v níž je zaznamenána výstavba vodní nádrže Lipno a všechny zásadní proměny kraje s ní související. V poslední části práce je popsán vývoj vesnic po roce 1989. Důraz je kladen především na znovunavázání vztahů s německými rodáky, kulturnímu a společenskému životu, turistickému ruchu a perspektivám kraje do budoucna. V práci je čerpáno z mnoha zdrojů, informace jsou získávány z rozhovorů s pamětníky událostí, místních kronik, české a německé literatury, novinových článků i internetových stránek.
|
host ::
RSS.